Studium jazyků člověka obohatí. A mnohdy i pobaví. Nevěříte? Jako každý jazyk, i čínština má svá specifika. Mám teď na mysli takové ty fráze a ustálená slovní spojení, která mohou být napříč jazyky tak podobná, ale zároveň jiná. Nabízím vám kratičký příběh, kde jsem si dovolila přeložit čínská rčení doslova:

Karel byl dobrák. A tak souhlasil, že za svého přítele kuchaře ten jeden večer zaskočí. Koneckonců, budou to dva ptáci jedním kamenem  –  pomůže kamarádovi, který nečekaně dostal pořádnou rýmu, a nebude muset vymýšlet program na večer. Dál už si hlavu nelámal, hodně cestoval, čtvero moří mu bylo domovem, a čínská jídla se naučil vařit v Číně na jedničku. Tak jaképak copak. Jak se ale ukázalo, čekalo ho vaření pro bandu turistů, kteří o čínské kuchyni netušili zhola nic. Rozčilovali se, že jim nepřipravil suši, že dostali místo příboru hůlky… A jako by chtěli přilít olej do ohně, stěžovali si, že rýže není osolená. „To je jak hrát krávě na citeru,“ odfrknul si Karel. „Solit rýži, to je jako kreslit hada a přidělávat mu nožičky.“ Servírka, která za ním přišla do kuchyně, souhlasila, že udeřil do hřebíku a hned je vidět krev. „Najít mezi nimi někoho slušného, to je jak hledat jediný chlup na devíti kravách,“ posteskla si. Nebudu vám lhát, Karel toho měl plné zuby. Před kamarádem to však přece nemohl přiznat. „Byl to jen talířek předkrmu!“ zasmál se drsňácky, když ho zašel navštívit s balením papírových kapesníků a kapek do nosu. Ale jen co za ním zabouchly dveře kamarádova bytu, slíbil si, že příště třikrát popřemýšlí, a teprve pak bude jednat, než se k něčemu podobnému upíše.

Rychloslovníček (fonetický přepis znaků uvádíme v mezinárodní transkripci pinyin; v hranaté závorce najdete přibližnou výslovnost)

一石二鸟 yī shí èr niǎo [i š’ ər ňiao]

Dvě mouchy jednou ranou. V Číně se toho nemusíte bát  –  tam rovnou berete jedním kamenem dva ptáky.

九牛一毛 jiǔ niú yī máo [ťiou ňiou i mao]

Jehla v kupce sena. Kapka v moři. V Číně hledáte jeden chlup na devíti kravách.

三思而行 sān sī ér xíng [san s’ ər sing]

Dvakrát měř, jednou řež. V Číně promýšlí daný problém ideálně dokonce třikrát.

四海为家 sì hǎi wéi jiā [s’ chaj wej ťia]

Být všude doma; hodně cestovat. Čínsky „čtvero moří je mu domovem“.

一针见血 yī zhēn jiàn xiě [i džən ťien süe]

Uhodit hřebíček na hlavičku. Opět lehce drsnější varianta: „po jednom bodnutí vidět krev“.

火上加油 huǒ shàng jiā yóu [chuo šang ťia jou]

Přilévat olej do ohně  –  to dělají Číňané úplně stejně jako Češi.

对牛弹琴 duì niú tán qín [tuej niou tchan čchin]

Házet perly sviním. V Číně hrajete krávě na citeru.

小菜一碟 xiǎo cài yī̠ dié [siao cchaj i tye]

Maličkost, brnkačka. V Číně talířek předkrmu.

Velmi populární jsou v Číně také většinou čtyřslabičná ustálená spojení, která vycházejí z prastarých příběhů (čínsky 成语). Taková naše přísloví. Je to jedna z částí slovní zásoby, bez níž jen velmi těžko v Číně obstojíte. A naopak, vytáhnete-li nějaké takové přísloví z rukávu, budete náležitě oceněni. V příběhu figurovalo tato přísloví:

画蛇添足 huà shé tiān zú [chua šə tchien dzu] 

„Kreslit hada a přidělávat mu nožičky”. 

Ve státě Čchu se sešla rodina a přátelé a společně obětovali předkům. Hostitel pro ně nachystal víno, jenomže ho bylo dost tak akorát pro jednoho. Než se dělit po kapkách, rozhodli se hosté, že uspořádají soutěž a víno připadne pouze vítězi. „Nakresleme hada,“ navrhl někdo, „a nejrychlejší ať získá to víno.“ Všichni souhlasili, a tak se pustili do kreslení. Muž, který dokreslil hada jako první, se už už do vína pustil, ale chtěl se tak trochu vytáhnout před ostatními. Položil pohárek zpátky a ještě hada vylepšil  –  přikreslil mu nožičky. Vtom dokončil hada další muž a skočil po pohárku. První ho chtěl samozřejmě zastavit. „Ale tys nenakreslil hada  –  vždyť má nožičky!“ vysmál se mu přítel. A muži nezbývalo než uznat, že má pravdu, a jen smutně prohlížet, jak si přítel vychutnává lahodné víno. 

Vysvětlení asi netřeba  –  je-li něco kompletní a dokonalé, dalším vylepšováním tomu prokážeme medvědí službu. 

A nakonec moje nejoblíbenější:

刻舟求剑 kè zhōu qiú jiàn [kch džou čchiou ťien]

„Udělat zářez do lodi a hledat meč“ 

Kdysi dávno se v čínském státě Čchu plavil přes řeku muž v loďce. Byl právě uprostřed řeky, když mu meč upadl do vody. Nelenil, popadl nůž a v místě, kde meč do vody spadl, udělal na boku plavidla zářez. Pak se opět spokojeně usadil a doplul ke druhému břehu. Poté vyskočil a jal se obhlížet loď. Když se ho místní ptali, co hledá, odvětil: „Cestou mi spadl meč do řeky, a tak jsem si pohotově poznačil, kde to bylo, abych ho později snadno našel.“ 

Jak tušíte, je to elegantní vyjádření, chcete-li o někom prohlásit, že činí svá rozhodnutí bez ohledu na okolnosti; že je to někdo, kdo nebere v potaz, že se doba vyvíjí a je třeba s ní držet krok.

Článek byl publikován: 19. 8. 2022 na webu Jazykový koutek